„Zlatana jsem měl na plakátě,“ těší se Vitík na zápas s AC Milán

Když před dvěma lety přestupoval do mládeže Sparty Praha, ani ho nenapadlo, jaký soutěžní debut za A-tým ho čeká. Mládežnický reprezentant Martin Vitík v 17 letech naskočil minulý týden do zápasu Evropské ligy Sparty proti Lille, zítra ho čeká utkání proti hvězdnému AC Milán. Do Áčka ho povolali díky jeho talentu při krizi v obraně, kdy je několik hráčů zraněných. Kolem mladého nadějného stopera už kroužily bundesligové kluby nebo dokonce Arsenal, ale on zatím volí českou cestu. Vitík se exkluzivně pro 90ku rozpovídal před odletem do Itálie.

V lize jsi za Áčko ještě nehrál. A teď sis rovnou zahrál Evropskou ligu proti Lille. Musel to být velký zážitek.

Byl jsem moc rád i za to, že jsem prostě mohl být s týmem u takto velkého zápasu a sedět alespoň na lavičce. Jít v takovém utkání na hřiště je pro mě něco neskutečného, jsem moc rád i za ty čtyři minuty s nastavením. Je to ohromná motivace do další práce. Celé se to seběhlo vlastně hrozně rychle, minulé pondělí mě testovali negativně na covid-19 a ve středu jsem se dozvěděl, že se mám připojit k týmu a nakonec s ním jít i do zápasu.

Nejspíše budeš opět na soupisce Evropské ligy, tentokrát pro čtvrteční zápas s milánským AC. Těšíš se?

Prožít se Spartou takhle velký zápas, ještě k tomu na San Siru… Je to pro mě až neuvěřitelné. Hráče jako je Zlatan Ibrahimović jsem měl jako malý na plakátě nad postelí. Teď ho uvidím naživo, navíc jako soupeře.

Pro tebe to však není úplně první zkušenost ve sparťanském Áčku. Jak vzpomínáš na letní přípravu?

Podnikl jsem s nimi několik tréninků, pak jsem odehrál poločas přáteláku s Táborskem. Následně jsem se odpojil a šel do přípravy klasicky s U19. Potom ale volal trenér Kotal, že bych měl jet na soustředění s muži. Nakonec to tak dopadlo.

S kým si v kabině nejvíc rozumíš? Jsou to právě další mladíci jako Hložek a Karabec?

Logicky jsme si s těmi mladšími nejbližší. Známe se dlouho, něco jsme spolu už odehráli. Víc si máme co říct, s některými jsem chodil do školy. Ale prohodím slovo snad s každým. Dočkal, Čelůstka, Krejčí, jsou to sice velcí hráči, ale pořád normální kluci, se kterými se dá v klidu bavit. Právě Čelůstka je pro mě jako stopera asi největší učitel. Na hřišti působí velmi zkušeně a klidně.

Věříš, že by ses do Áčka teď mohl dostávat častěji?

Těžko říct, co bude. Období koronaviru ničemu zrovna nenahrává, nikdo neví, jak se věci s fotbalem vyvinou. Ale cítím, že už bych se měl v dalších měsících přesunout do dospělého fotbalu. Samozřejmě bych rád o pozici v prvním týmu bojoval, jenže v klubu jako je Sparta je ohromě složité prosadit se na stoperu. Uvidíme, co bude, mám teď velkou motivaci a můj nejbližší sen je stabilně usadit se v Áčku Sparty. Ale znovu říkám, uvidíme.

Všechno mohlo být jinak. Tvůj agent David Nehoda v rozhovoru pro iDnes.cz potvrdil, že kolem tebe kroužily kluby z Bundesligy a dokonce i Arsenal. Proč jsi nakonec zůstal v Česku?

Už jako menší jsem měl cíl odejít co nejdříve do zahraničí. Těsně předtím, než mi bylo 16 let, mě pan Nehoda informoval o zájmu jistých klubů. Já jsem okamžitě chtěl, ale pak jsme to probírali a já si uvědomil, co vše by to obnášelo, jak velká změna by to pro můj život byla. Adam Hložek a Adam Karabec mě inspirovali tím, že zvolili českou cestu. Tu jsem teď zvolil i já a co bude dál, o tom je teď předčasné mluvit.

Ale předpokládám, že by sis určitě někdy rád zahrál jednu z top evropských lig.

To je jasné. Fotbal hraji proto, abych s ním někde uspěl. Mým největším snem je zahrát si Premier League.

Zatím tedy zůstáváš. Za U19 v dresu Sparty ses v této přerušené sezoně prosadil v lize už čtyřikrát, to je z pozice stopera docela dobrá vizitka, ne?

Minulou sezonu jsem dal jenom jeden gól. Přestože jsem míval dost příležitostí, nepadalo mi to tam, což mě celkem rozhodilo. Pak přišla korona pauza a já jsem se zaměřil na trénování zakončení. Tuhle sezonu už jsem se konečně začal gólově prosazovat. Můj herní styl zakládám na vyjíždění dopředu a podpoře útoku, snažím se naše ofenzivní hráče doplňovat.

V mládeži už sis vyzkoušel i derby pražských „S“. Je ta rivalita i mezi vámi mladými tak vysoká?

S některými kluky ze Slavie se známe třeba z reprezentačních srazů. Mimo hřiště možná můžeme být kamarádi. Ale na hřišti se nic nemění, je to řežba, nikdo nevypustí jediný souboj. Oba týmy chtějí prestižní derby vyhrát.

Sníš, že si jednou zahraješ i to hlavní derby v A-týmu?

Rozhodnout derby v 90. minutě hlavičkou po standardce, to je můj sen. (směje se)

Co reprezentace? Teď jsi v kategorii U18, navíc nosíš kapitánskou pásku.

Letos se kvůli situaci zápasy rušily, měli jsme jen jeden kemp. Ale pásku mám, měl jsem ji i v U16 a U17. Je to velká čest hrát s lvíčkem na hrudi, k tomu ještě vést tým jako kapitán. Musím říct, že mě tahle role vůdce týmu baví. Myslím, že v klíčových chvílích dokážu na hřišti spoluhráče pořádně hecovat.

Jak si pochvaluješ reprezentační spolupráci s koučem Holoubkem?

To je trenér, který přesně ví, co chce hrát. Vyznává moderní styl fotbalu a mně osobně to vyhovuje. I to jak se vyjadřuje, je pro nás nesmírně důležité. Jasně víme, co máme a co chceme hrát, a to je super.

S fotbalem si kdysi začínal v Králově Dvoře. Kdo tě k tomu vedl?

Byl to taťka, který tam dříve hrál a teď trénuje. Byl jsem tam do 13 let, než jsem přešel do Tempa Praha. Rok a půl v tomto klubu mě hodně posunul. Pak se začala ozývat Slavie nebo Bohemians. Nakonec jsem rok trénoval ve Spartě a když mi bylo 15 let, natrvalo jsem tam přestoupil. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že teď naskočím do Evropské ligy, nevím, jestli bych mu věřil. Netušil jsem tehdy, kam to bude směřovat.

Měl jsi nějaký fotbalový vzor?

Vždycky to byl Cristiano Ronaldo. Teď, i vzhledem k tomu, že hraji stopera, obdivuji Virgila van Dijka.

Nejen fotbal teď zastihla nepříjemná situace s pandemií. Jak trávíš volný čas?

Je to pro mě hlavně jiné než na jaře. Tehdy jsem trénoval sám doma nebo chodil běhat. Teď, když jsem u Áčka, mám o program postaráno. Ráno jedu na trénink a vrátím se třeba ve tři hodiny. Pak například trávíme společný čas s přítelkyní, která je v tomhle pro mě velmi důležitá. Jen si teď nemůžeme zajít třeba na kávu nebo na večeři. O to víc se snažíme chodit do přírody.

Čím dalším si v této době čistíš hlavu?

Mám PlayStation, ale Fifa už mě omrzela. Občas si s kamarády zahraji Call of Duty. Rád si pustím dobrou hudbu, nejvíc mě baví americký rap. Na seriály teď tolik nekoukám, ale shlédl jsem Money Heist na Netflixu a na Prime Video skvělé dokumenty o Tottenhamu nebo Manchesteru City, které nabízí super náhled do kabiny.

Tím, že se začínáš posouvat k dospělému fotbalu, lidé si tě více všímají. Jak to vnímáš?

Je to příjemné, roste třeba i zájem na Instagramu. Ať už hejty nebo naopak podpora mě motivují. Ale snažím se nad tímhle tolik nepřemýšlet. Musím hlavně makat, cesta k úspěchu je ještě dlouhá.

Martin Vitík na Instagramu:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *